Pandemie covidu nebyla jednoduchým obdobím pro nikoho. Celá společnost se rozdělila na několik skupin podle toho, proč jim vadil covid a co jim covid způsoboval. Pro každého pandemie znamenala něco jiného. Například staří lidé viděli v covidu hrozbu toho, že mohou onemocnět a nedejbože se jim může stát něco vážnějšího, proto se i báli chodit do obchodů a podobně, tedy jen ti, kteří měli štěstí a byli zdraví. Plno lidí onemocnělo, do této skupiny tedy patří i lidé, kteří měli nějaké zdravotní problémy a nebylo pro ně jednoduché pohlížet na covid jen jako na nemoc podobnou chřipce, protože pro takové lidi mohla být i chřipka smrtelná. Tito lidé se báli kamkoliv chodit, protože se jednoduše každý bojí o své zdraví, není žádná výjimka, protože zdraví je jediná věc, kterou se nemůžeme koupit za peníze, tedy ještě kromě lásky a štěstí, to se také nedá koupit za peníze a všechny tři věci spolu nějak souvisí.
Druhá skupina lidí byly děti, které nemohly chodit kvůli pandemii do školy, tedy alespoň jednu dobu, dokud se nezačaly přijímat i antigenní testy CovidExpert, které do té doby nebyly považovány za důkaz toho, že je někdo zdravý a není nakažen nemocí covid. Děti toho hodně ztratily, navíc s malými dětmi museli být rodiče doma, protože je logicky nemohli nechat samotné doma, takže i oni měli méně peněz a celkově to bylo těžké nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče či učitele. Nebylo to jednoduché.
Třetí skupina byla lidé, kteří mají nějaký svůj podnik a tihle byli velmi naštvaní a rozhodně nebyli v tuto nelehkou dobu šťastní. Hodně z nich trpělo depresemi a úzkostmi, protože se jednu dobu zavíraly podniky a nic nebylo výjimkou. Hodně podniků tak přišlo o peníze a většina z nich se do chodu zpět nevrátila. Skončily tak výborné podniky, které nám všem hodně chybí, ale majitelé by to hold nezvládli, protože doba byla, a ještě pořád je velmi těžká. Bohužel ale i toto patří do života a je to pro hodně lidí cesta k uvědomění se.